V souladu s tímto mottem byla v rámci funkčního vývoje upravena aplikace motorových pil tak, aby splňovala požadavky obou technologií pohonu.
Co historicky začalo s benzínovými pilami už dávno – konkrétně testování v reálných podmínkách v lese s týmem z vývoje – bylo v posledních letech přeneseno na akumulátorové pily.
BATERIE POD MIKROSKOPEM
Projektový tým také testuje podobnou řadu základních podmínek a požadavků pro akumulátorové pily. Například se jako zdroje energie používají různé akumulátorové články místo různých druhů paliva. Vynikajícího zážitku z řezání, který se od STIHL očekává, je nutné dosáhnout jak s doporučeným akumulátorem, tak s nejmenším přijatelným akumulátorem.
Zatímco vysoký tepelný vstup spalovacího motoru ovlivňuje motor a palivo, u akumulátorových řetězových pil je to samotný akumulátor, který dosahuje svého limitu zatížení při vysokém výkonu, a proto i vysokém vybíjecím proudu. Jak se mění chování akumulátorové pily v chladných nebo horkých podmínkách, nebo dokonce v případě přehřátí baterie? Zrychluje stroj dobře ve všech situacích, jaká je maximální rychlost a jak dlouho vydrží baterie při extrémním zatížení? Palubní elektronika je také ovlivněna teplotou, rostoucím znečištěním v průběhu životnosti a dalšími podmínkami prostředí.
ODŘÍZNÉ TESTOVÁNÍ
„Zákazníci přirozeně chtějí pracovat profesionálně a na nejvyšší úrovni s oběma variantami – spalovací pilou i akumulátorovou pilou. Aby toho bylo dosaženo, je nutné aplikační testy odpovídajícím způsobem upravit. Koneckonců, rozdíl je v detailech. Například akumulátorová pila neobsahuje karburátor, palivovou nádrž, válec ani píst, které by měly optimálně spolupracovat v symbióze. „Nicméně různé záležitosti, jako je vysoce složitá elektronika, různé baterie, rozsáhlý software a elektrické komponenty, jako jsou spínače a HMI, musí být posuzovány z pohledu zákazníka,“ říká Michael Dietenberger (2/CUT), který je manažerem skupiny v oblasti funkčního vývoje lesnictví a stavebnictví.
Za tímto účelem tým – obvykle sestávající z vedoucích oddělení pro funkci Tommyho Roitsche (2/CEU) nebo Isgarda Sabelberga (2/CEY), příslušného vedení skupiny Michaela Dietenbergera (2/CUT), odborníků z testování, návrhu, koordinace vývoje systémů a Clause Küblera (2/CUT-kc), zodpovědného organizátora a operátora pro všechny kontroly aplikací ze strany funkčního vývoje – stráví společně půl dne v lese a na konci dne vypracuje definovaný dotazník, který spolu s živě zdokumentovanými výsledky všech strojů z každé aplikace vede k podrobné zpětné vazbě.
PROHLÉDNĚTE SI PRODUKTY V AKCI
V rámci shrnutí se prodiskutují vizualizované výsledky a definují se a stanoví priority výsledných pracovních balíčků pro následující týdny. Tímto způsobem přezkum pomáhá projektům být efektivnější a zároveň poskytuje vysokou míru transparentnosti v rámci projektu i pro něj. „Kromě budování týmu je dalším pozitivním efektem možnost vyzkoušet si produkt naživo a v praxi – koneckonců se obvykle zabýváme jednotlivými strojními komponenty,“ říká Claus Kübler (D2/CUT-kc).
